Rostlinná a pescetariánská strava v souvislosti s průběhem covidu-19: případová populační studie z šesti zemí
Dosud nebylo známo, zda strava nějak souvisí s infekčností a průběhem respiračních nemocí, jako je například současný covid-19. Tato studie proto zkoumá hypotézu, zda stravovací návyky mohou hrát důležitou roli při infekčnosti, délce trvání a závažnosti onemocnění covidem-19.
Akutní infekce dýchacích cest patří mezi nejčastější případy nemocí a příčiny úmrtnosti na celém světě, jak dokazují nedávné koronavirové choroby od roku 2019 (covid-19) a sezónní chřipkové epidemie. Odhaduje se, že akutní onemocnění dýchacích cest způsobilo v roce 2016 přibližně 2,4 milionu úmrtí u lidí všech věkových skupin.
Covid-19 je onemocnění dýchacích cest způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, který byl prohlášen Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za pandemii dne 11. března 2020. Od té doby se objevilo několik nových variant SARS-CoV-2, což zvyšuje navzdory snahám celosvětovou zátěž v oblasti veřejného zdraví, včetně osobních ochranných prostředků (jako jsou roušky, respirátory a rukavice), sociálního distancování a mytí rukou.
Zdravotní pracovníci (HCW), kteří léčí pacienty s onemocněním covid-19 na lékařských klinikách, pohotovostních zařízeních a v nemocnicích, jsou vystaveni nákaze nejvíce. Zdravotníci jsou v současné době očkováni v mnoha zemích. Navzdory vzniku nových variant nemoci a celosvětovému přístupu k vakcínám proti covidu-19 je díky porozumění rizikovým faktorům spojených s covidem-19 a průběhem onemocnění u lékařů*ek a zdravotních pracovníků/-nic možné pomoci vyvinout podpůrné strategie na ochranu těchto pracovníků jak v současnosti, tak i v budoucnu.
Tuto hypotézu zkoumalo 2 884 zdravotníků/-nic v první linii (s přímým kontaktem s pacienty s covidem-19) ze šesti zemí (Francie, Německa, Itálie, Španělska, Velké Británie, USA) skrz online dotazník v období od 17. července do 25. září 2020. Účastníci výzkumu poskytli informace o svých demografických charakteristikách, způsobu stravování a výsledcích nemoci covid-19. Byly použity přitom modely vícerozměrné logistické regrese k vyhodnocení asociace mezi stravou účastníků a infekčností, závažností a dobou trvání covidu-19.
Ve výzkumu se nasčítalo 568 účastníků pozitivních na covid-19 a 2 316 lidí bylo kontrolních. Z 568 případů mělo 138 jedinců středně těžký a těžký průběh covidu-19, zatímco 430 jedinců mělo velmi mírný až mírný průběh covidu-19. Po zohlednění všech důležitých působících faktorů měli účastníci, kteří uváděli rostlinnou stravu a rostlinnou stravu nebo pescetariánskou stravu, o 73 % (OR 0,27, 95 % CI 0,10 až 0,81) a 59 % (OR 0,41, 95 % CI 0,17 až 0,99) nižší pravděpodobnost středně těžkého až těžkého průběhu covidu-19 ve srovnání s účastníky, kteří tento typ stravy nedodržovali. Ve srovnání s účastníky, kteří uvedli rostlinnou stravu, měli ti, kteří uvedli nízkosacharidovou dietu s vysokým obsahem bílkovin, větší šanci na středně těžký až těžký průběh covidu-19 (OR 3,86, 95 % CI 1,13 až 13,24). Nebyla pozorována žádná souvislost mezi dietami uvedenými účastníky a onemocněním covid-19 nebo jeho trváním.
V šesti zemích tedy byla rostlinná strava nebo pescetariánská strava spojena s nižší pravděpodobností středně těžkého až těžkého průběhu covidu-19 o 73 % a 59 %. Přitom tento typ stravy je bohatší na konzumaci zeleniny, luštěnin a ořechů, nižší u konzumace drůbeže a červeného a zpracovaného masa. Tyto stravovací vzorce lze považovat za ochranu před těžkým průběhem covidu-19.
Předchozí studie naznačují silné asociace mezi rizikovými faktory, které nesouvisí s hygienickými návyky, a náchylností k virovým onemocněním. Především důležitou roli hrají nutriční faktory, to se týká jak vrozené, tak i adaptivní imunity. Dále bylo zjištěno, že jedinci s komorbiditami (výskyt více nemocí současně) jsou neúměrně ovlivněni těžkým průběhem covidu-19 a vysokou úmrtností.
Obezita, cukrovka typu B, aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění a hypertenze jsou rizikové faktory při onemocnění covid-19. Etiologie (původ onemocnění) těchto stavů je z velké části způsobena špatnou výživou a životosprávou (např. fyzická nečinnost), která se vyskytuje především v ekonomicky vyvinutých zemích, jako jsou USA a Evropa. Přesto specifické výživové strategie na podporu optimální imunitní funkce dosud nebyly jasně popsány.
Pochopení souvislostí mezi stravovacími návyky a onemocněním covid-19 by mohlo prohloubit naše chápání toho, jakou úlohu má výživa při virových onemocněních. S využitím údajů od lékařů/-ek a zdravotních pracovníků/-nic se ve studii zaměřili na vyhodnocení souvislosti mezi stravou uváděnou účastníky výzkumu a infekcí covid-19, jeho závažností a trváním příznaků.
Rostlinná strava nebo pescetariánská strava jsou na základě tohoto výzkumu považovány za zdravé stravovací vzorce, které mohou být brány v úvahu jako ochrana před těžkým průběhem covidu-19.
Překlad: Kristýna Dobšínská
Korektura: Kristýna Vérostová
Líbí se vám aktivity Kolektivu pro zvířata? Zvažte naši podporu: https://www.darujme.cz/projekt/1201523