Michal Kolesár

Vegan Sport Club

Nikoleta Kováč („Raw Daughter“)

Pavel Houdek

Kateřina Šimková – útulek Zvíře v tísni

Rozhovor s trenérem karate a tatérem Vladimírem Futákem

v_futak1

Dalším z vystupujících na letošním VeganFestu, kteří nám poskytli rozhovor, je již náš tradiční host – Vladimír Futák. Veganem je 21 let, po celou tuto dobu aktivně sportuje, věnuje se karate a vytrvalostnímu běhu. Z minulosti má zkušenosti s dalšími bojovými sporty i kulturistikou.

 

Čau Vladimíre, mohl by ses nám v prvé řadě představit? Říct kolik ti je, co děláš, jak ses dostal k veganství a tak dále? 🙂

Jmenuji se Vladimír Futák, je mi 37 let a jsem 24 let vegetarián (z toho posledních 21 let vegan). Dvacet let se profesně věnuji tetování a od svých šesti let aktivně sportuji. Prvních sedm let sportování jsem se věnoval judu a poté krátkou dobu schotokan karate, tři roky jsem v dorosteneckých juniorských kategoriích závodil v kulturistice a poté jsem se vrátil zpět ke karate. Ve dvaceti třech letech jsem sen začal věnovat stylu kyokushinkai, kterému se věnuji dodnes. Již deset let působím jako trenér kyokushin karate. Krátkou dobu jsem se také věnoval dogtrekingu, a doufám, že se k tomuto krásnému sportu jednou vrátím. Momentálně mám již hodně staré psy, takže si jednou dvakrát do roka zaběhnu nějaký horský ultraběh. Běhání totiž patří mezi mé nejoblíbenější činnosti spolu s intervalovým tréninkem. K veganství mě přivedla jedna esej od Jello Biafry, díky níž jsem si uvědomil, jak velké utrpení může, či nemusí být za lidským jídlem a životním stylem. V dnešní přetechnizované době škodíme přírodě všichni, ale můžeme se snažit naše negativní působení minimalizovat a někdy i konat pozitivní činy. Co se týká politického vyznání, jsem velmi silně ovlivněn myšlenkami anarchistického hnutí, takže mi vůbec nesedí komercionalizace veganství spojená s obelháváním lidí a devastací přírody. Bojkot výrobků spojených s ničením přírody (byť označovaných jako veganské) beru jako součást veganské filozofie.

Teď jsi mě celkem zarazil, že jsi vegan od roku 1994. Jaké to v té době bylo, když to srovnáš tehdy a teď?

V době, kdy jsem začal s veganstvím, v podstatě neexistovaly prodejny zdravé výživy. Proto se vegani museli stravovat s použitím základních surovin, díky čemuž se stravovali daleko zdravěji, než je tomu dnes.V současné době jsou obchody nacpané průmyslově zpracovanými potravinami zaměřenými na vegany, které vůbec nejsou zdravé a navíc jsou neskutečně předražené. Také bylo velkým plusem, že v té době vycházely velmi dobré vegetariánské kuchařky používající lokální suroviny. Když to shrnu: příprava jídla zabrala docela dost času, protože nešly nakoupit polotovary, ale stravovat se vegansky nebyl ani v té době velký problém. Trochu horší to bylo se stravou v restauracích, kde nebyla moc velká ochota připravit jídlo, které neměli na jídelním lístku. Díky tomu, že si umím většinu jídel jako je tofu, seitan a tempeh vyrobit sám, chápu to, jaké obrovské peníze na nás vydělávají firmy těžící z rostoucí popularity veganství.

_1016552

Píšeš o komercionalizaci veganství, která je spojena s obelháváním lidí a devastací přírody. Na jednom z předchozích ročníků VeganFestu jsi celkem kritizoval aktuální boom superpotravin, mohl bys o tom říct něco víc?

To je celkem jednoduchá věc. Jedná se většinou o exotické plodiny dovážené k nám z velkých vzdáleností (čímž vznikají ekologické škody). Výrobci se snaží spotřebitele přesvědčit o tom, že právě jejich zdroj je pěstován v oblasti s unikátním složením půdy a ve zcela neporušené přírodě a je pro lidské zdraví zcela nepostradatelný. Realita je však taková, že pokud člověk konzumuje opravdu pestrou a vyváženou stravu, nemůže mu konzumace těchto plodin nijak prospět. A pokud se stravuje nezdravě, může za nižší cenu dosáhnout lepšího zdravotního efektu kvalitní změnou skladby jídelníčku, než nákupem předražených superpotravin od nadnárodních firem. Výjimku v tomto ohledu tvoří snad jen vrcholoví sportovci, u kterých má použití některých koncentrovaných potravin opodstatnění. Když vidím, že lidé nakupují za nehorázné peníze např. sušenou šťávu z červené řepy, kterou mohou mít za zlomek ceny zcela čerstvou, musím si klepat na čelo. Také žádná z firem těžících ze součastné popularity raw stravy nemluví o tom, co se děje při mechanickém poškození pletiva rostlin, ze kterých vyrábí jejich produkty. Nebo jak brání kontaktu na nízké teplotě sušených šťáv (např z mladého ječmene) s kyslíkem, aby se zabránilo jejich oxidaci. O kontroverzních otázkách ohledně superpotravin by se dala napsat celá kniha, jen by se na tom nedalo vydělat tolik peněz jako na jejich chvále. Bohužel se najde pouze málo poctivých odborníků z oblasti výživy mluvících o tomto tématu na rovinu, nicméně i laik jako jsem já nemůže nevidět, jak paradoxní jsou tvrzení prodejců těchto potravin.

Na letošním VeganFestu budeš mít přednášku s názvem „Kritika paleo stravy z pohledu veganství“. Mohl bys aspoň trochu nastínit o co půjde a čím by Tvoje přednáška mohla obohatit diváky?

Poslední dobou se objevuje na internetu mnoho vzájemných útoků zastánců veganství a vyznavačů paleo. Bohužel se obě skupiny často dopouštějí mystifikací a snaží se ty druhé za každou cenu diskreditovat . Veganství má svá úskalí a je třeba abychom se jako vegané snažili hledat nejoptimálnější a nejzdravější způsob jak se stravovat, a dobrou cestou je hledat odpovědi na kritiku. Takže v přednášce nastíním své názory na výtky, které často padají na veganství ze strany paleozastánců, a také zmíním, v čem spatřuji zásadní problémy paleo směru. Podělím se i o své zkušenosti s třítýdenním veganpaleo experimentem. O paleo přístupu si myslím, že je určitě zdravější než konvenční přístup ke stravování, takže určitě nečekejte nějakou superostrou kritiku.

V první otázce si odpověděl, že se věnuješ tetování. Máš nějaký svůj konkrétní salón nebo je to jen koníček? Popřípadně, jak je to v dnešní době vůbec s vegan tetováním? Slyšel jsem, že prý ne všechny barvy jsou 100% veganské.

Tetování se věnuji profesionálně asi dvacet let a mám své tetovací studio. Co se týká barev, tak máš pravdu, ne všechny jsou veganské, ale takových 80% je, a není problém si to pohlídat. Co však veganské není zcela jistě je to, že desinfekční přípravky používané v našich provozech byly zcela jistě v minulosti testovány. Jejich použití se nevyhnou ani kosmetičky, kadeřnice či lékařky a lékaři. V dnešní době je naštěstí dost tatérů, kteří jsou přesvědčení vegané a dělají vše proto, aby jimi použité materiály byly veganské.

 

OK, děkuju ti tedy za hodnotný rozhovor. Diváci tě můžou vidět 19. března ve Slévárně Vaňkovka. Chceš ještě něco vzkázat?

Taky Ti děkuji za otázky. Lidem bych chtěl vzkázat , aby se chovali ke svému okolí tak, jak chtějí aby se jejich okolí chovalo k nim.